V nadpisu není chyba.. Nejde ani o pražskou kavárnu, ani o kafkárnu s „f“, což je situace, kterou asi občas zažívá každý a jejíž pojmenování se ujalo díky absurditám známým z románů Franze Kafky.
Mám dnes na mysli drobný příběh jednoho menšího krkavcovitého pěvce, který je v Praze častým sousedem holubů, racků, havranů a dalšího běžného ptactva.
Když se ke kavce přiblížíte na pár metrů, zkoumavě na vás pohlédne.
Pokud hned nevytáhnete něco dobrého z kapsy, tak vyskočí na plot a podívá se nechápavě do nebes.
Pak rozsypete na zem ptačí zob a hned se sletí hejno holubů a ti milé kavce skoro všechno sezobou. Od kavky se vám dostane jen dalšího vyčítavého pohledu.
A když už se podaří uchovat něco k snědku i pro ní, vyčistí svůj příděl v mžiku a případné zloděje už si ohlídá.
A protože má ještě hlad, rozloučí se a upaluje zpět do své spižírny na stromě.
